Matka: Pospěš si! Nechceš přeci přijít pozdě do nové školy ne?
Laiones: Jo už jdu! Ach jo dala bych cokoliv, jen abych tam nemusela. Nemám ráda, když je kolem mě moc lidí.
Matka: Tady máš svačinu a ve škole si to užij a najdi si spoustu nových kamarádů. Tak ahoj zlatíčko.
Laiones: Jasně mami dík. Ahoj
Laiones: Jo už jdu! Ach jo dala bych cokoliv, jen abych tam nemusela. Nemám ráda, když je kolem mě moc lidí.
Matka: Tady máš svačinu a ve škole si to užij a najdi si spoustu nových kamarádů. Tak ahoj zlatíčko.
Laiones: Jasně mami dík. Ahoj
Laiones šla do školy a cestou míjela spoustu lidí. Bylo jí to jedno. Před školou do ní narazila nějaká dívka…
Isabella: Ježiši promiň mi prosím. Nechtěla jsem, omlouvám se. Jsi v pořádku?
Laiones: To je dobrý je mi fajn.
Isabella: Nikdy jsem tě tu neviděla si nová?
Laiones: Jo jsem.
Isabella: A nechceš pomoct?
Laiones: Ne nechci, poradím si sama.
Isabella: Aha tak jo. Tak zatím.
Laiones: Čau… Bože ať už mě nikdo nezdraví, chci být sama.
Laiones: To je dobrý je mi fajn.
Isabella: Nikdy jsem tě tu neviděla si nová?
Laiones: Jo jsem.
Isabella: A nechceš pomoct?
Laiones: Ne nechci, poradím si sama.
Isabella: Aha tak jo. Tak zatím.
Laiones: Čau… Bože ať už mě nikdo nezdraví, chci být sama.
Zdá se, že Laiones po přátelství opravdu netouží. Ale proč? Už se taková narodila? Jakmile vešla do školy. Nikdo by si nemohl myslet, že je nová. Ve škole se podezřele dobře vyznala na to, že je tam poprvé. Svou třídu hned našla. Vešla …
Laiones: Dobrý den.
Učitelka: Ahoj, ty musíš být Laiones viď?
Laiones: Říkají mi tak.
Učitelka: Tak se zatím posaď sem k Isabelle.
Učitelka: Ahoj, ty musíš být Laiones viď?
Laiones: Říkají mi tak.
Učitelka: Tak se zatím posaď sem k Isabelle.
Laiones si v duchu řekla "To snad ani není pravda!" a sedla si k Isabelle.
Isabella: Je ahoj!
Laiones: Tak hele ujasníme si to jasný?
Isabella: A co?
Laiones: Jsem samotářka jasný? O něco, čemu se říká, přátelství nestojím.
Isabella: Chápu tě. Taky sem taková byla.
Laiones: Byla?
Isabella: Jo před rokem.
Učitelka: Holky, buďte, už zticha snažím se vykládat novou látku!
Laiones: Tak hele ujasníme si to jasný?
Isabella: A co?
Laiones: Jsem samotářka jasný? O něco, čemu se říká, přátelství nestojím.
Isabella: Chápu tě. Taky sem taková byla.
Laiones: Byla?
Isabella: Jo před rokem.
Učitelka: Holky, buďte, už zticha snažím se vykládat novou látku!
Laiones pořád přemýšlela nad tím, proč je taková, jaká je? Proč toho večera byla venku. Proč potkala toho zvláštního kluka? A proč se stalo, to co se stalo? Byla zmatená.
"Je možné, že by věděla jak mi je, jen proto, že by si to také zažila? Ale třeba se pletu. Ano určitě se pletu. Vždyť to co se mi stalo, se stalo hrozně daleko. Na místě, kterému jsem ještě před týdnem říkala domov. Přestěhovali jsme se jen kvůli mámině nové práci. Ale tak je to asi dobře. Nejsem v blízkosti toho … kluka. Mám strach jen toho, že to co mi udělal, ovládne moje tělo a … a já začnu zabíjet nevinné lidi. Jak to, že já jsem jeho útok přežila? No nejsem divná? Něco se určitě stalo. Stalo se určitě něco, co mě změnilo. Nechápu to…"
Učitelka: Tak konec hodiny můžete jít.
Isabella: No, takže asi ahoj.
Laiones: Ahoj.
Isabella: No, takže asi ahoj.
Laiones: Ahoj.
Laiones na cestě domů pořád přemýšlela. Přemýšlela tak usilovně, že si ani nevšimla dívky, co jí sledovala.
Dívka: Nechápu, co si o sobě myslíš!
Laiones: Co?! Kdo to řekl?
Dívka: Jsi ubohá! Myslíš si, že si zajímavá, když děláš, že si vystačíš sama?!
Laiones: Vystačím! Nikoho nepotřebuju, takže ani nepotřebuju být zajímavá!
Dívka: Myslíš si, že jsi jiná?! Pleteš se! To já jsem jiná!
Laiones: Co?! Kdo to řekl?
Dívka: Jsi ubohá! Myslíš si, že si zajímavá, když děláš, že si vystačíš sama?!
Laiones: Vystačím! Nikoho nepotřebuju, takže ani nepotřebuju být zajímavá!
Dívka: Myslíš si, že jsi jiná?! Pleteš se! To já jsem jiná!
Řekla ta zvláštní dívka a proměnila se na obludu! … A shodila Laiones na zem…

Pokračování příště.













nechceš se spřátelit?