
Ahoj lidi..Já vím, že jsem pořád píšu jen omluvy a svou nepřítomnost vám nijak nenahrazuju.Ale zrovna, když jsem si myslela, že budu mít konečně normální život..Tak se stalo něco, co jsem vůbec nečekala.Zjistila jsem něco, co mě rozhodilo..Jedná se o mého kluka a chci mu co nejlíp pomoct a být mu oporou stejně jako on mě. Prosím nezlobte se na mě, že tu věčně nejsem, ale opravdu nemám lehkej život.. Já chápu, že si o tomhle blogu myslíte, že je vlastně k ničemu, ale já se snažím a nemůžu za to, jakej mám život...promiňte..opravdu bych si přála žít bez starostí ... nebo takovej zažít aspoň jeden den..













ou.... tak to je v pohodě
ten tvůj kluk bude jen určitě rád když budeš sním... ikdyž nevím o co se u něj jedná :-/