A je to tady. Sama osobně jsem si myslela, že tenhle den nikdy nepřijde. Ale je tady ...
Jsem na pokraji zhroucení (zase) a to jen z jednoho důvodu.
Cítím se osmaělá a opuštěná.
Nikdo jako by mě nepotřeboval a já byla všem trnem v oku.
Jsem takovž ten odpad společnosti.
Začínám nenávidět lidi... A jsem znovu připravená otevřít své srdce jednomu jedinýmu kamarádovi. Psovi.
Pes? - Nikdy tě nezradí, neopustí, neprozradí tvá tajemství, má tě rád a nic nepředstírá, nelže ti, půjde s tebou ven pokaždý když budeš chtít a nevykašle se na tebe, můžeš se mu prostě s čímkoliv svěřit a víš že to bude v bezpečí... Pes je opravdu nejlepší přítel člověka.
Ano.. měla jsem psa... zachránil mi život. Asi si myslíte, že přeháním, ale je to skutečně tak. Jmenoval se Dasty. Byl to můj nejlepší kamarád, byl semnou půl roku. Půl roku jsme si spolu hráli venku. Když mi bylo smutno přišel ke mě a začal dělat blbosti a vždy mě rozesmál. Možná mi to nevěříte. Nemusíte nenutím vás. Vím své...
Ale bohužel... Přišel den kdy jsem se musela rozhodnout nad velmi složitou věcí. Buď babička nebo pes.
Babičku mám ráda né že ne. Jenže to i psa. Babička mi jasně řekla, že jestli budu mít psa nebudu k ní jezdit. Vlastně je to myšleno tak.. že nesmím k babičce se psem. A to ho mám nechat doma samotnýho
týndy aby mi tam umřel hlady? Samotnýho? Copak jsem tyran? Jak bych mohla tohle udělat svímu malímu půlročnímu kamarádovi?... Musela jsem tedy psa dát pryč ... babička je babička... Nemohu si přeci vybírat mezi babičkou a psem.
Ale nyní toho vážně lituji. Po zjištění že malí roční Dasty byl utracen u svích nových páníčků...Málem to semnou seklo.
Je to moje vina! Nejen, že mi teta řekla, že mě už u babičky nechce.(Bydlí s babičkou) Ale mojí vynou přišlo o život malé štěně co mělo život ještě před sebou. Vzdala jsem se nejlepšího kamaráda, jen proto, abych mohla jezdit k babičce. Abych to upřesnila přišla mi smska. " Dobrý den. Váš bývalý pes byl utracen. Z důvodu: Nikdo jiný už ho nechtěl, moc zlobil, nebylo místo v útulku. A my ho prostě nechtěli! Mějte se hezky." Jak tohle někdo může udělat? Jak někdo může být taková svině! ... Ale čas bohužel vrátit nejde...
Dasty mi moc chybý, ale s tímhle už nic nenadělám. Jsem znovu opuštěná. Kamarádka se na mě vykašlala kvůli partě těch "populárních" a přitom jí ještě před rokem pomlouvali.
Abych to shrnula. Ona byla holka, kterou ve třídě všichni nesnášeli. Nikdo se s ní nechtěl bavit a já se jí ujala i když mě to stáhlo na dno a byla jsem na tom stejně. Proč jsem to udělala ? Protože jsme byly ve školce a v první třídě nejlepši kamarádky. Ale pak se na mě vykašlala. Začala se kamarádit s jinou. Ta na ní pak natáhla co nejhorší pomluvy a nikdo se s ní už nebavil. Zůstala sama. Tak sama jako jsem teď já. Ještě před rokem jí všichni nesnášeli. A teď mi jí ukradli. A to že jsem zůstala na dně. To jí nezajímá.
Proto jsem připravená svoje srdce znovu otevřít. Chci psa. Chci mít kamaráda. Jasně mohla bych si najít lidského a nebyl by za tolik peněz. Ale já už lidem nevěřím. Věřím už jen svému klukovi se kterým budu 9.června 9 měsíců. (Pořád jsme spolu hodně šťastní a máme se rádi čím dál víc. To je asi to jediné pozitivní na mém životě.) Svojí mamce a bratrovi. Pak mám ještě jednu nejlepší lidskou kamarádku... Jenže ona mi začíná připadat jako zrádkyně ... důvod nebudu popisovat, protože jí mám stále velmi ráda. Pokud mi neukáže opak....
Trochu jsem se rozepsala... Takže teď už zkráceně.
Jelikož jsme měli psa půl roku a pak odevzdali známku, nemůžem ho mít. Člověk může mít dalšího psa po 5ti letech.
Tzn. Kdyby jsme dali psa pryč po 5ti letech, nebyl by problém mít dalšího. Kdyby zemřel taky by to bylo jinak. Atd.
Zkrátka můžeme mít dalšího psa až za 5let. Ale 5let mám vydržet sama ? Dusit v sobě svá tajemství?... Ne mamka šla na úřad a vyplnila nějaký kus papíru. OK. Teď už musíme jen počkat do 29.června.. Jestli nám psa schválí. Prosím držte mi palce. Už tak jsem vynervovaná. Moc doufám, že nám psa schválí, protože asi málo kdo z vás si dokáže představit ten pocit nepotřebnosti a toho že jste se narodili aby jste umřeli sami.
Omlouvám se za pravopisné chyby.
Fotky Dastíka Celý článek.